Hola hola, škola volá
Ahoj drůbeži!
tak tu máme první den nového školního roku. Za mě říkám hurá!!
V podstatě od prvního týdne velkých prázdnin jsem se na tento den těšila. Konečně přestanou po ulicích pobíhat bezprizorní děti, přestanou vřískat ze zahrad. Dostanou nový řád, rodiče budou v práci, děti ve škole a já budu mít klid.
S tímto sladkým pocitem vyjdu ven a jdu si užít zaslouženého klidu. Užívám si ani ne pět minut a začínám se ošívat. Co je špatně? Není tu nějaký moc velký klid? Takové smutné ticho, prázdné dětské hřiště. Ani mému kuřátku se to nelíbí. Zrovna se začíná učit chodit po svých, kouká kolem sebe, za kým by se vydalo a nikde nikdo. Jenom máma, prázná skluzavka a prolejzačky. Smutně se podívám na kuře a říkám mu : " Tak zase za 10 měsíců, do tý doby sami."
Nedá mi to a přemýšlím dál. Jak se asi já budu cítit za tich pár let, až kuřátko povedu do první třídy? Určitě to obrečim. Vždycky jsem si zakládala na tom, jakej jsem tvrďák. Ale co je kuřátko na světě, tak jsem naprostej měkkejš. Já asi nechci, aby chodilo moje kuřátko do školy. Budou tam cizí děti, určitě budou zlí. A co učitelky? Co já vím, co budou ukládat mému kuřátku do hlavy za bludy? A co když při tělocviku upadne, odře se, kdopak mu pomůže znovu na nohy a pofouká bebíčko?
Velký respekt všem maminkám, co dnes vedly svá kuřátka do prvních tříd! Já se začínám tohoto dne pomalu, ale jistě obávat.
Vaše Galina
tak tu máme první den nového školního roku. Za mě říkám hurá!!
V podstatě od prvního týdne velkých prázdnin jsem se na tento den těšila. Konečně přestanou po ulicích pobíhat bezprizorní děti, přestanou vřískat ze zahrad. Dostanou nový řád, rodiče budou v práci, děti ve škole a já budu mít klid.
S tímto sladkým pocitem vyjdu ven a jdu si užít zaslouženého klidu. Užívám si ani ne pět minut a začínám se ošívat. Co je špatně? Není tu nějaký moc velký klid? Takové smutné ticho, prázdné dětské hřiště. Ani mému kuřátku se to nelíbí. Zrovna se začíná učit chodit po svých, kouká kolem sebe, za kým by se vydalo a nikde nikdo. Jenom máma, prázná skluzavka a prolejzačky. Smutně se podívám na kuře a říkám mu : " Tak zase za 10 měsíců, do tý doby sami."
Nedá mi to a přemýšlím dál. Jak se asi já budu cítit za tich pár let, až kuřátko povedu do první třídy? Určitě to obrečim. Vždycky jsem si zakládala na tom, jakej jsem tvrďák. Ale co je kuřátko na světě, tak jsem naprostej měkkejš. Já asi nechci, aby chodilo moje kuřátko do školy. Budou tam cizí děti, určitě budou zlí. A co učitelky? Co já vím, co budou ukládat mému kuřátku do hlavy za bludy? A co když při tělocviku upadne, odře se, kdopak mu pomůže znovu na nohy a pofouká bebíčko?
Velký respekt všem maminkám, co dnes vedly svá kuřátka do prvních tříd! Já se začínám tohoto dne pomalu, ale jistě obávat.
Vaše Galina
Komentáře
Okomentovat