Chvála českým taxikářům
Ahoj drůbeži!
Dost obhajování a poukazování na špatné věci. Dnes Vám chci sdělit něco velmi pozitivního.
O úrovni českých taxikářů toho bylo řečeno už hodně. A pokud se nepletu, vesměs bylo hodnocení negativní. Jenže já mám taxikáře ráda. Ano, nejezdím s nimi denně, ale taky ne nějak výjimečně. Proč? Protože mám ryze dobré zkušenosti. Nikdy se mi nestalo, že bych narazila na vysloveného záporňáka. Naopak, vždycky nasedám k prima chlápkům, dáme řeč o čemkoli a cesta uteče jako nic.
Nedávno jsem narazila na vysloveně báječnýho člověka. Tímto ho srdečně zdravím, pana "Žižkováka" !
Spěchám takhle na nějakou akcičku, leje jako z konve, doba je dosti pokročilá, v peněžence pouze papírovky, takže jízda "tágem" byla jasná volba. Přibrzdil vedle mě žlutý taxi s vozem škoda octavia kombi. Kdo mě zná, ví, že já prostě octávky nemusím. Rozhlížím se tedy dál a v přítmí lampy stál on, všech taxíků šampion, Ford Mondeo, šedá metalíza, diesel, 2l... zkrátka a dobře, byl tam jen pro mě.
Celá prokřehlá se rozběhnu jeho směrem, zaťukám na řidiče.... a on mě pozve dál. Vezmu zlehka za kliku, hodím ještě posměšný pohled na tu octávku a usedám v náruč mondea. Ach! "Dobrý večer, slečno, tak kam to bude? " "I ty lichotníku!", pomyslela jsem si. " Železná ulice, prosím. Doufám, že jsem Vás nevyrušila od nějaké pěkné četby? " " Kdepak, jsem rád, že jste zaťukala... " A pustili jsme nitky fantazie a zvědavosti a povídali jsme si... a povídali...a povídali...
Až jsme dojeli do cíle. Pan šofér ťukne do taxametru, a já mu podávám bankovku. "Ale slečno, to je moc, já nemám na rozměnění." "Moc se omlouvám, tak já skočím rozměnit. Já mám u sebe jen stovku. " " To nevadí, tak mi dejte tu. " " Ale ne, počkejte, já Vám ještě donesu zbytek! " "Slečno, vždyť to byla taková pěkná jízda. Jak tak na Vás koukám, vypadáte jako studentka a takový pěkný oči máte! Nechte to být a netrapte se tím. "
Nevím, co je více k neuvěření. Jestli to, že vypadám jako studentka, nebo to "nechte to být" ! Ale pan Žižkovák je prostě charakter. A teď mi někdo tvrďte, že to jsou vydřiduši! Je to podnikatel, jako já a rozhodně si nedovedu představit, že bych si za své služby řekla o zbytky z pěněženky a mávla nad tím rukou. A už vůbec ne, kdyby ten někdo měl pěkný oči. To bych mu dala ještě přirážku :)
Takže, moje milá drůbeži, mějte se pěkně a neodsuzujte taxikáře! Vždyť to jsou taky normální lidi, z masa a kostí, se smyslem pro humor, ale taky klidně se špatnou náladou. Zkuste se je pochopit, politovat, pokonejšit a třeba si pak taky všimnou, že jste fajn a máte pěkný oči!
Vaše Galina
Dost obhajování a poukazování na špatné věci. Dnes Vám chci sdělit něco velmi pozitivního.
O úrovni českých taxikářů toho bylo řečeno už hodně. A pokud se nepletu, vesměs bylo hodnocení negativní. Jenže já mám taxikáře ráda. Ano, nejezdím s nimi denně, ale taky ne nějak výjimečně. Proč? Protože mám ryze dobré zkušenosti. Nikdy se mi nestalo, že bych narazila na vysloveného záporňáka. Naopak, vždycky nasedám k prima chlápkům, dáme řeč o čemkoli a cesta uteče jako nic.
Nedávno jsem narazila na vysloveně báječnýho člověka. Tímto ho srdečně zdravím, pana "Žižkováka" !
Spěchám takhle na nějakou akcičku, leje jako z konve, doba je dosti pokročilá, v peněžence pouze papírovky, takže jízda "tágem" byla jasná volba. Přibrzdil vedle mě žlutý taxi s vozem škoda octavia kombi. Kdo mě zná, ví, že já prostě octávky nemusím. Rozhlížím se tedy dál a v přítmí lampy stál on, všech taxíků šampion, Ford Mondeo, šedá metalíza, diesel, 2l... zkrátka a dobře, byl tam jen pro mě.
Celá prokřehlá se rozběhnu jeho směrem, zaťukám na řidiče.... a on mě pozve dál. Vezmu zlehka za kliku, hodím ještě posměšný pohled na tu octávku a usedám v náruč mondea. Ach! "Dobrý večer, slečno, tak kam to bude? " "I ty lichotníku!", pomyslela jsem si. " Železná ulice, prosím. Doufám, že jsem Vás nevyrušila od nějaké pěkné četby? " " Kdepak, jsem rád, že jste zaťukala... " A pustili jsme nitky fantazie a zvědavosti a povídali jsme si... a povídali...a povídali...
Až jsme dojeli do cíle. Pan šofér ťukne do taxametru, a já mu podávám bankovku. "Ale slečno, to je moc, já nemám na rozměnění." "Moc se omlouvám, tak já skočím rozměnit. Já mám u sebe jen stovku. " " To nevadí, tak mi dejte tu. " " Ale ne, počkejte, já Vám ještě donesu zbytek! " "Slečno, vždyť to byla taková pěkná jízda. Jak tak na Vás koukám, vypadáte jako studentka a takový pěkný oči máte! Nechte to být a netrapte se tím. "
Nevím, co je více k neuvěření. Jestli to, že vypadám jako studentka, nebo to "nechte to být" ! Ale pan Žižkovák je prostě charakter. A teď mi někdo tvrďte, že to jsou vydřiduši! Je to podnikatel, jako já a rozhodně si nedovedu představit, že bych si za své služby řekla o zbytky z pěněženky a mávla nad tím rukou. A už vůbec ne, kdyby ten někdo měl pěkný oči. To bych mu dala ještě přirážku :)
Takže, moje milá drůbeži, mějte se pěkně a neodsuzujte taxikáře! Vždyť to jsou taky normální lidi, z masa a kostí, se smyslem pro humor, ale taky klidně se špatnou náladou. Zkuste se je pochopit, politovat, pokonejšit a třeba si pak taky všimnou, že jste fajn a máte pěkný oči!
Vaše Galina
Komentáře
Okomentovat