Čest a sláva hodobóžovému nádobí!
Ahoj drůbeži!
Vlivem současné situace, kdy opět stěhuji krabice s různými věcmi, svatebními dary atp, jsem se rozhodla věnovat pietní článek veškerému hodobóžovému nádobí.
Tyto nešťastné kusy nádobí se dají obecně rozdělit do dvou hlavních kategorií : "cibulák" a "skleničky". Při různých návštěvách si všímám, kolik rodin vlastní v obývacím pokoji skříňku, většinou prosklenou, kde mají vystavené tyto nešťastné kousky.
Proč nešťastné? Protože se vlastně nesmí používat, jen výjimečně, třeba na Vánoce a Velikonoce, ale samozřejmě ne k tomu, aby se z nich jedlo nebo pilo. S ohromnou vážností se z nich stírá prach a ukládají se zpět na své místo.
Typická česká slepice dostane svatebním darem různé věci, některé dokonce i smí používat za svůj život. Ovšem jsou-li v krabici skleničky nebo již zmíněný "cibulák", krabici zabalí slepice ještě důkladněji, než tomu bylo v obchodě a uloží je někam na půdu. Na nějakou speciální příležitost.
Proč?! Co nám ten "cibulák" udělal tak strašného, že je již od doby svého vzniku předurčen k trpělivému čekání na svoji "speciální" příležitost? Proč si nenalijeme vodu do hodobóžových skleniček i v pondělí k obědu?
Protože je smí zničit až naši pravnuci, kteří budou celí žhaví vyklízet půdu plnou pokladů. Po 100 hodinách marné práce tam hodí granát, protože s takovou půdou se vlastně ani nic jiného dělat nedá. A víte, co najdou po výbuchu? Kráter. V tom kráteru se jasně budou rýsovat 2 velké krabice. V jedné bude "cibulák" a v druhé skleničky. A tak si ti naši pravnuci usednou kolem kráteru, na doutnajících stozích novin, památečních diplomů, vysvědčeních od první třídy až po maturitní ročníky celých generací, které v tom domě kdy bydleli, na schovaných čumkartách z dovolených a velký kohout ví, čeho všeho ještě, opečou špekáčky. Opečené si je pěkně položí na ty hodobóžový cibulákový talíře, pivko si nalejou do hodobóžových skleniček a budou hodobóžově debužírovat. Jen kdyby to viděly jejich babičky! Ubohé babičky a prababičky, které si celý život tenhle luxus odepíraly.
A tak, moje milá drůbeži, nalijme si častěji čistého vína do našich hodobóžových skleniček, naložme si cibulák plný guláše se šesti a vychutnejme si ho, a to klidně i v pondělí k obědu. Protože proč to všechno máme nechat rozbít někoho jiného, když si to můžeme krásně rozbít sami ;)
Vaše Galina
Vlivem současné situace, kdy opět stěhuji krabice s různými věcmi, svatebními dary atp, jsem se rozhodla věnovat pietní článek veškerému hodobóžovému nádobí.
Tyto nešťastné kusy nádobí se dají obecně rozdělit do dvou hlavních kategorií : "cibulák" a "skleničky". Při různých návštěvách si všímám, kolik rodin vlastní v obývacím pokoji skříňku, většinou prosklenou, kde mají vystavené tyto nešťastné kousky.
Proč nešťastné? Protože se vlastně nesmí používat, jen výjimečně, třeba na Vánoce a Velikonoce, ale samozřejmě ne k tomu, aby se z nich jedlo nebo pilo. S ohromnou vážností se z nich stírá prach a ukládají se zpět na své místo.
Typická česká slepice dostane svatebním darem různé věci, některé dokonce i smí používat za svůj život. Ovšem jsou-li v krabici skleničky nebo již zmíněný "cibulák", krabici zabalí slepice ještě důkladněji, než tomu bylo v obchodě a uloží je někam na půdu. Na nějakou speciální příležitost.
Proč?! Co nám ten "cibulák" udělal tak strašného, že je již od doby svého vzniku předurčen k trpělivému čekání na svoji "speciální" příležitost? Proč si nenalijeme vodu do hodobóžových skleniček i v pondělí k obědu?
Protože je smí zničit až naši pravnuci, kteří budou celí žhaví vyklízet půdu plnou pokladů. Po 100 hodinách marné práce tam hodí granát, protože s takovou půdou se vlastně ani nic jiného dělat nedá. A víte, co najdou po výbuchu? Kráter. V tom kráteru se jasně budou rýsovat 2 velké krabice. V jedné bude "cibulák" a v druhé skleničky. A tak si ti naši pravnuci usednou kolem kráteru, na doutnajících stozích novin, památečních diplomů, vysvědčeních od první třídy až po maturitní ročníky celých generací, které v tom domě kdy bydleli, na schovaných čumkartách z dovolených a velký kohout ví, čeho všeho ještě, opečou špekáčky. Opečené si je pěkně položí na ty hodobóžový cibulákový talíře, pivko si nalejou do hodobóžových skleniček a budou hodobóžově debužírovat. Jen kdyby to viděly jejich babičky! Ubohé babičky a prababičky, které si celý život tenhle luxus odepíraly.
A tak, moje milá drůbeži, nalijme si častěji čistého vína do našich hodobóžových skleniček, naložme si cibulák plný guláše se šesti a vychutnejme si ho, a to klidně i v pondělí k obědu. Protože proč to všechno máme nechat rozbít někoho jiného, když si to můžeme krásně rozbít sami ;)
Vaše Galina
Komentáře
Okomentovat