Abrakadabraka

 Pátou věc, kterou v tomto lockdownu mohu udělat, je určitě pro víkend příhodná, a je fajn si ji rozmyslet a rozplánovat co nejdříve. Během posledního roku se těm, kteří nepracují ve velmi vytížené profesi, podařilo přečíst minimálně jednu knihu. Já osobně, ačkoli čtu pravidelně, jsem měla pěknou hromádku na "až bude čas". Žánrově byla tato hromádka velmi různorodá, ale čím více času člověk má, tím více opadá to prvotní nadšení a hromádka přestává ubývat tak rychle, jako tomu bylo na začátku.  Kolik knih, které za rok přečteme, jsou knihy věnující se osobnímu rozvoji? Jsme natolik vytížení prací a třeba i potřebným předepsaným vzděláváním ke svému zaměstnání, že nám ne vždy zbývá čas číst i o osobním rozvoji, o tom opravdu osobním a nikoli pracovním rozvoji.  Ať už tíhnete k moudrým radám Dalájlámy, ctíte svou kulturu a alespoň jednou za život si zkusíte přečíst Bibli, nebo si pokusíte ukotvit Coveyho7 návyků či si gurmánky pochutnat na žábě dle receptu pana Tracyho, urči...

Dnešní den můžeme vzít trochu praktičtěji. Je věc známá, že smutek a špatnou náladu léčí manuální práce. Někdo jde okopávat záhony, někdo si jde zaběhat a někdo třeba vaří a peče. Jelikož na naši zahradu musí ještě před motyčkou zakročit bagřík, je jasné, že to dnes bude o vaření. A vezměme to opravdu prakticky. Nebude to chleba, protože Franta ( náš kvásek) se momentálně křísí k životu. Bude to za pomoci droždí a budou to ROHLIKY. Příprava je velmi snadná, za to chuť je velmi vnadná (Terezo, nebuď tak trapná!:) ). Potřebovat budeme: 1 kg hladké mouky 500 ml vlažné vody 50g droždí (1-2sáčky sušeného, dle pokynů od výrobce) 3 polévkové lžíce cukru 1 polévková lžíce soli 100 ml oleje máslo na potření Já osobně používám droždí sušené, kdo si ujíždí na pohledu na vzniku kvásku, udělá si kvásek. V mém případě do mísy dám nejprve sypké věci, zapnu robot s metlou na zadělávání těsta a přiliju teplou vodu s olejem a nechám robot dělat svoji práci. Až je těsto pěkně kompaktní a lesklé, vyndám j...

 Dnes je na programu moje oblíbené cvičení - mimozemšťan. Nebojte se, s fyzickou aktivitou to nemá nic společného. I když... V napojení na včerejší téma budu trochu pokračovat. Nejde jen o zážitky. Myslím, že jsme obecně zavaleni kvantitou. Kvantitou myšlenek, informací, úkolů, požadavků, cílů, zkrátka kvantitou kvantit. Uniká nám tak radost z obyčejných věcí. Mě třeba mrzí, jak rychle zevšední člověku krásy jeho okolí. Každý den, pokud tedy jezdíme do školy, projíždím úžasným krajem. Vždycky mi to připoměla nějaká návštěva. Rozšířené zornice a pootevřená ústa. "Ty vážně jezdíš takhle denně? Denně koukáš na krásy hradů Točníka a Žebráku? Vážně ti stačí tak málo popojít a jsi v Brdech, Křivoklátsku, ..?" Vždycky jsem nad tím tak trochu přemýšlela, ale co mám dítě, tak nad tím přemýšlím samozřejmě víc. Hrajeme tedy občas hru, nebo mentální cvičení chcete-li, na MIMOZEMŠŤANA. Jak se na to hraje? To je jednoduché, ráno vstanete a řeknete si, že jste přiletěli z jiné galaxie a vše...

 O víkendu bylo krásně, dnes už to taková hitparáda není. Nesmíme ale polevit v dobrém nalazení, a tak si dnešní den pojďme udělat bylinkovou zahrádku. Kdo nemá zahrádku, šoupne to do truhlíku za okno jako já. Jistě v obchodu s potravinami najdete nějaký ten květníček s pažitkou, bazalkou, meduňkou apod. Já jsem si květníčky objednala přes eshop s potravinami. Jistě to není žádná závratná kvalita, ale nepropadejme trudomyslnosti. Cílem budiž, aby bylinky vydržely do konce lockdownu a to by mohlo klapnout velké spoustě lidí. V dnešní gastro porno době jistě jedna bylinka nestačí. Dneska to chce, aby talíř hýřil barvami a chutěmi, aby člověk při pohybu lžíce ze strany na stranu pocítil závan dálek od Grónska po Austrálii, Papuu Novou Guineu s lehkou příměsí Vietnamu. Kdo používá bílý cukr a lepek, je v podstatě vrah. Jak se nám tohle stalo?  Možná je to blahobytem, možná zvědavostí, heslem " žijeme len raz", nebo je to taky nudou. Honíme se za stále novými a novými cíli. Jakmil...

Máme 1.3. 2021.  Znovu byl vyhlášen celkový lockdown a abychom si to ujasnili, můžeme stále dost věcí. Seznamu věcí, které nemůžeme, se věnuje spousta periodik i soukromých oček. Kamarádka mě požádala, jestli bych sem opět nezačala psát a jestli bych se mohla věnovat tomu, co v tuhle dobu vlastně můžeme. No tak jsem jí to odkývala, beztak to skoro nikdo nečte, tak o nic nejde a je velmi milé, že někomu můj sarkasmus, cynismus a trapnost, chybí..  Po stotisíc prvé otevírám tuto truhlu svého pisálkovství, historické příspěvky nemažu, stejně to nikdo číst nebude, tak je to zbytečná práce. Není dobré si dávat velké úkoly, ty se špatně plní. Dávám si tedy úkol - každý den online výuky přinést jeden příspěvek o tom, co můžeme.  Můžeš si obnovit nebo založit blog. To fakt první den můžeš!   Tak čus zase zítra!