Abrakadabraka

Čekání na Godota je klasické, absurdní drama, píšou na wikipedii. To asi vystihuje současný stav. Názor na to, jak by měl dům vypadat nejen vizuálně, se nám čím dál více zostřuje. Vidina toho, kdo to zrealizuje se nám čím dál více rozostřuje. Ustálili jsme se prozatím na 3 favoritech, zpracovávají nám návrh a teď nezbývá, než čekat.  A to je nejhorší, žejo. Navíc je Felix nemocný, čímžto jsem  s ním tedy doma a tím pádem jsem získala mnohem více času na to číst rezence a tipy, takže se obávám, že vznikne nový žebříček top dodavatelů a stavitelů. Možná jsem naivní, ale říkám si, že tohle období čekání, je to nejhorší. Tak snad už se to nějak pohne a světlo na konci tunelu začne být alespoň lehce viditelné. A já jdu tedy číst...

Jako další logický krok na cestě za novým domovem přichází návštěva veletrhu For pasiv a For wood konaný v pražských Letňanech. Tomuto kroku jsme přikládali takovou váhu, že jsme si kvůli němu vzali dokonce i dovolenou. Veletrh sice trvá i přes týden, ale tam jsme předpokládali hojnější účast, kterou zrovna na veletrzích nevyhledáváme. Přes zasněženou Prahu jsme se zdárně dostali na parkoviště a ano, opět jsem špatně odbočila a nemohla najít parkovací plochu. Prosím, Letňany, označte si to lépe, ať se tam pořád nemusím ztrácet. Bylo tam asi jen půl milionu lidí, do areálu nesměli psi, takže nálada byla výborná. Do areálu jsme vešli v podstatě absolutně tematikou "nepolíbení", lehce nevrlí a z veletrhu jsme odcházeli jakožto hotoví odborníci a deprimovaní davem, který se proti nám valil. Návštěvu tedy všem doporučuji, ať už máte nějaké konkrétní představy, které vám buď mraky firem vyvrátí nebo potvrdí, tak pokud jste zcela jako my, bez představ, které tímto velmi koncentrov...

Je vcelku jasné, že záležitost, jako je stavba domu, chce dobře naplánovat. Naplánovat se musí nejen konkrétní podoba domu, ale i místo, čas a finanční prostředky. My osobně máme v tento projekt velkou víru a také asi málo peněz... což zní jako hodně zajímavý plán. I když.. ono to zase tak málo peněz není, ale když tak letmo nakukujeme do všech věcí s domem spojených, tak málo peněz má na to téměř každý. Nebudeme se tedy vlka bát, ani nebude stahovat kalhoty před brodem.. Plán začal dostávat konkrétní podobu 9. září 2018, kdy jsme po rozbalení svatebních darů, nalezli dar v podobě studie RD od dobrých přátel. Ráda bych ještě v tuto chvíli zmínila, že architekt, který nám se svojí přítelkyní tento dar daroval, byl moje první velká láska... a další má velká láska se ujala kamery a zvěčnila náš svatební den.. čímž to bych chtěla vyzvat své zbývající bývalé lásky, že se vůbec nemusí ostýchat a můžou přidat směle ruku k dílu při stavbě domu, nebo i úpravy zahrady. Dále pak jsme se se...

Zdravíčko, rozhodla jsem se věnovat sekci tohoto blogu tématu výstavby rodinného domu. Vzhledem k tomu, že je dnes tolik možností, je z toho člověk vlastně tak trochu zmatený. A jelikož se jedná o zásadní životní investici, každý to zvažuje, jak nejlépe dokáže. Protože jsem ale rozený "klikař", předpokládám, že celý proces neproběhne jen tak. Budu se tedy s vámi dělit o postřehy, zkušenosti, doporučení a možná i o pobavení, jak to celé proběhlo v našem případě. Hned v úvodu chci říci, že mám dobrého muže a že se ve všem shodneme. Tak jako všichni manželé. On přišel s úžasným nápadem vystavět soukromou ZOO, já zase navrhla vykotlat si vlastní hobitín. Můj muž je hodně vysoký, takže bydlení v noře nevyšlo. S tou ZOO zatím počkáme. Výstavbu domu plánujeme na pozemku mých rodičů a ti se na nápad vodních příkopů s krokodýli místo hradby moc radostně netvářili, tak popravdě nevím, co by říkali na žirafu, respektive její hlavu, která by s nimi popíjela kafíčko na terase. Bez z...

Milá drůbeži, zhruba před měsícem jsem mnohé z vás šokovala informací, že se chystáme na dovolenou k Balatonu. Převážně byly vaše reakce plné překvapení a údivu v tom dobrém smyslu. Starším ročníkům se zachvěly podbradky a zasněně nepřítomně hleděli do dáli a tam viděli skleničku šampaňského s jahodou, kterou pili herci v seriálu " Dallas" v bazénu, spousty podpultových věcí, které se tady prostě dříve nedaly sehnat. No, připadali jsme si náhle jako " hoch drůbež" a moc jsme se těšili. Nebudu lhát, byla to pecka! Prázné silnice v jinak přehuštěném silničním provozu na jakýkoli jiný směr, než byl ten náš, nás měly varovat. V Maďarsku pojmenování silnice, dostalo zcela jiný rozměr. Většinou chyběly krajnice z obou stran cca 50cm a víc. Maďaři jezdili většinou dvojnásobnou rychlostí, než byla povolena.. často mě okolí osočuje, že jezdím moc rychle. Moje milá drůbeži, v nepřehledném úseku, naštěstí tedy MIMO OBEC, nás předjížděl tir se třemi návěsy a to jsem prosím j...